Mezinárodní den tisku

Přes čím dál zřetelnější přesun řady lidských činností do virtuálního prostředí si tisk stále udržuje nezastupitelnou roli. Jeho možnosti a služby jsou cenné zejména tam, kde hraje prim kreativita, rozmanitost využití a snaha zapůsobit na více smyslů najednou: v klasické polygrafii, knižním průmyslu, marketingu, v obalové technice, v módě, ale také třeba v interiérovém designu. Připomeňte si tedy také Mezinárodní den tisku, který připadl na 20. října.

Technologie tisku zaznamenala za posledních 100 let ohromující pokrok a to nejen v tisku z výšky, z hloubky a z plochy, ale i v digitálních technologiích. Od prvních rozetových a liniových tiskáren šel vývoj směrem k jehlovým, laserovým a inkoustovým přístrojům až k 3D tiskárnám. Dnešní možnosti jsou pak téměř neomezené.

Připomenout znovu chceme tisk knih, který zůstal v covidovém období jedním z nejdůležitějších odvětví polygrafického průmyslu navzdory klesajícím nákladům. Vydavatelé se zaměřili na nízkonákladové publikace, které pomocí kreativního designu přizpůsobovali svým čtenářům „na tělo“. S výraznou úlohou tisku stále počítají i marketéři, kteří ve svých rozpočtech vyhrazují nejméně třetinu na tištěnou reklamu. A nejde jen o billboardy a plakáty ale i další tiskoviny. Budoucnost tisku zůstává opravdu barevná a nic nenaznačuje, že by tištěné materiály zastarávaly, naopak se skvělě doplňují s digitálním světem.

Litografie a kamenotisk

Před 250 lety, dne 6. Listopadu 1771 se v Praze narodil Alois Jan Nepomuk František Senefelder. I když nebyl tiskařem, stal se vynálezcem litografie, neboli kamenotisku, který se 350 let po vynálezu knihtisku stal další tiskovou technikou, existující dodnes. Vynálezcovo výročí nakonec neproběhlo zcela skrytě, neboť předsedovi Společnosti tisku při ČS VTS V. Lukešovi se přes absolutní nezájem polygrafické veřejnosti podařilo zařadit vzpomínku na Aloise Senefeldera do televizního magazínu Z Metropole a do Kalendária, a reagoval i časopis Packaging a PaC.